Nemyslím na svůj blog

26. června 2012 v 11:23 | Skikuba
Nějak mne to blogování přestalo bavit.

Ani si na svůj blog nevzdechnu a to ho mám takový roky.
 

Český rozhlas 1 o Havlově smutku

26. prosince 2011 v 1:23 | Skikuba
Asi každý ví, že ČRo1 pouští - jak to říci slušně..., muziku opravdu velice levnou, podprůměrnou a přímo si dovolím říci odpornou. Dokonce mne jednou napadlo, že třeba ani nemá nic lepšího než ten brak, co pouští.

Jak jsem byl ale překvapen, když se ve dnech smutku za pana prezidenta Havla éterem nesly písně Roling Stones, Karla Kryla, Suzane Vega a mnoha dlaších.

To musí umřít někdo jako byl pan Václav Havel, aby alespoň na pár dní ČRo1 hrála normální a kvalitní hudbu?

Můj osobní vzkaz do nebe

25. prosince 2011 v 2:20 | Skikuba
Odpočívejte v pokoji pane Prezidente...
 


Když člověk na svůj blog nemá čas

23. října 2011 v 13:08 | Skikuba
Takto to dopadne, když na svoje blogování nemáte čas. Přijde vám mail, abyste zas začali něco dělat. Možná bych se měl nad sebou zamyslet.

Z Blog.cz mi přišlo:


"
Vážený uživateli,

zaznamenali jsme, že jste se bohužel během posledních 3 měsíců nepřihlásil svým uživatelským jménem do administrace svého blogu na adrese http://volkl.blog.cz/.

Do svého blogu se můžete přihlásit na adrese http://blog.cz/, vaše uživatelské jméno je volkl. Zapomenuté heslo si můžete obnovit na stránce http://blog.cz/heslo. V případě vašeho zájmu se můžete obrátit na naši uživatelskou podporu poskytovanou na e-mailové adrese blog@blog.cz.

Tak co třeba ještě dnes napsat jak se máte nebo se pochlubit s Vašimi novými fotografiemi? Zachováním svého uživatelského účtu získáváte řadu výhod, jako je bezkonkurenční kapacita 5 GB zdarma na Vaše obrázky nebo jednotné přihlašování do všech našich služeb (Galerie.cz, Nova.cz, TN.cz, Dobyvatel.cz, Doma.cz, atd.).

S přáním pěkného dne Váš Blog.cz

Tento e-mail vám byl zaslán na základě Vaší registrace blogu volkl.blog.cz, u kterého je uveden Váš e-mail.
Na tento e-mail prosím neodpovídejte.
"

O Mirečkovi

22. července 2011 v 17:13 | Skikuba
Byl to kluk, který byl z očividně velmi chudé rodiny. Žil v malé garsonce jen se svou starou maminkou. Tatínka jsme nikdy neviděli. Nevíme, jak se jmenoval, ale říkali jsme mu Mireček.To je jméno, které se nám k němu nejvíce hodilo.

Za deště, či zimy jsme ho vídávali stát v jejich přízemním bytě za balkonovými dveřmi, jak se dívá přes sklo ven a pozoruje dění na sídlišti. Když bylo pěkně byl na balkóně a vykláněl se do stran tak daleko, jak jen mohl, aby viděl co nejvíce.

Jednou jsme ho také ze ženou viděli odpoledne venku schovaného za rohem domu, jak narychlo dojídá velikou svačinu, co mu maminka na den asi připravila. Měl by jistě průšvih, že ji nese zpátky domu. A že celý den nic nejedl. Když šel s košem, měl takovou radost z toho, že má nějakou záslužnou práci, že cestou k popelnicím sbíral nepořádek kolem chodníku. Anebo ochotně vynášel bednu s letáky, co je v každém domě pod schránkami.

Uměl ale teké pěkné rošťárny. Občas bylo až k nám domů do protilehlého paneláku otevřeným oknem slyšet, jak plive z jejich balkónu tak daleko, jak jen to dokázal. Ty zvuky, co rezonovaly celým sídlištěm Vám jistě popisovat nemusím. To po chvíli vyběhla jeho maminka za ním na balkon a zavolala jej zpět dovnitř.

Mireček je pryč

Poslední dobou už ho ale vidět není. V té jejich garsonce už bydlí někdo jiný. Už není večer vidět světlo zářivky, která smutně osvětlovala tu jedinou místnost, kterou obývali. Už mi Mireček nemává z dálky, kdykoli mne zahlédl a nepřestal mávat tak dlouho, dokud jsem mu nezamával také. Už neslyším to jeho: "č-č-čau", když jsem šel pod jejich okny se psem a on byl právě na balkoně.

Snad se jemu ani jeho mamince nic nestalo. Protože maminka byla velmi stará a jemu bylo minimálně 40. Mireček byl totiž mentálně zaostalý. Snad je o něj dobře postaráno. Opravdu si to přeju. A především to přeji jemu, potřebuje aby se o něj někdo hodný staral.

Další články


Kam dál